Dej mi odvahu změnit to, co změnit mohu, dej mi klid, abych dokázal přijmout to, co změnit nemohu, a moudrost, abych dokázal rozlišit jedno od druhého.

Postřehy z filmů a seriálů

16. července 2017 v 22:24 | Martin Zbranek |  Extra články
Poslední dobou se na filmy dívám dost, ale míň, než když jsem byl na druhém stupni ZŠ. To jsem se díval každý den, každou noc na jeden film. Ať už trval hodinu a půl nebo i tři hodiny.
V tomto článku bych se chtěl zabývat postřehy z filmů, tedy můj názor na ně. A jelikož jsem takových filmů viděl dost (myslím, že se mohu považovat za znalce), vypíšu vám také nejčastější chyby ve filmové tvorbě.

Odnedávna jsem zachytil několik filmů. Prvním je například Rychle a zběsile už po osmé, což nechápu, že i po tolika dílech, které mají pramálo společného s prvními díly, se to stále jmenuje Rychle a zběsile. Nemám problém s efekty, kdy všechno ve filmu bouchá a lítá do vzduchu. Spíš ta absolutní imunita všech důležitých objektů včetně lidí. Hlavní herci už by měli být několikrát mrtví, ale ne, jako zázrakem všichni přežijí, ať už vybouchne cokoliv, oni se jen skrčí a šrapnely a úlomky z výbušnin a karosérií aut se jim ze zdvořilosti vyhnou. Běží v kulometné palbě minutu a nic je nezasáhne. Všichni se mlátí alespoň dvě hodiny, aby to mělo nějaký efekt na diváky, a to i přesto, že by byli už oba na kaši, a honičky s auty dopadnou vždycky relativně dobře. Nakonec, když už se pro hlavní postavy zdá být situace bezvýchodná, najde se ještě absurdnější způsob jak z ní vyváznout.
Možná Rychle a zběsile tolik "kleslo" (ačkoliv ho snad lidé milují ještě více), kvůli tomu, že od pátého dílu má scénář na starosti Chris Morgan, ale těžko říci. A tak stačí přidat hodně všeho - výbuchů, investovaných peněz vyhozených do vzduchu, napětí, filmařské demence, celebrit, jejichž jména si nejspíš tvůrci filmu vybírali tak, že se prošli po chodníku slávy a zapisovali si hezky znějící jména do svých notýsků. Rychle a zběsile nelze brát vážně, a tak nechápu, proč se neřadí mezi filmy, jako jsou např. Harry Potter nebo Pán prstenů, když se třeba už jen vymyká fyzikálním zákonům.

Další filmová série s názvem Piráti z Karibiku také přežívá, ale oproti Rychle a zběsile je tato série už od počátku zformována tak, že ji člověk bere s nadhledem. Navíc se jedná o žánr fantasy, což už tak promíjí spousty "nedostatků". Ale musím napsat, že mám rád tuto sérii a nový díl Salazarova pomsta mě mile překvapil. Předešlé dva díly byly poněkud úpadkové oproti prvním dvěma, ale Jack Sparrow se vrátil s novou notnou dávkou humoru. Jen mě trochu zklamalo další hledání bájného předmětu, což se často opakuje. Jednou je to něco, co zaručí nesmrtelnost, podruhé co zaručí dlouhověkost, a jindy zase to, co zruší kletby moří. Nic z toho by nebylo až tak špatné, kdyby byl film alespoň více obohacen nečekanými zvraty, popř. nějakým menším postranním příběhem (např. hlavní postava, chce získat jinou věc, než zbytek posádky, a tak dochází k rozporu s postavami).

Seriál s tématikou pirátů (spíše neznámý), a názvem Black sails mě taky potěšil. Když už člověk vybírá nějaký seriál či film, měl by se také podívat na žánr, a ačkoliv je tento seriál o pirátech, jedná se převážně o drama. Je to docela škoda, že není v seriálu více akce, ale člověk tak aspoň dostane nový pohled na dřívější situaci. Některé postavy jsou reálné (opravdu existovaly - Edward Teach "Černovous", "Calico" Jack Rackham, Charles Vane nebo Benjamin Hornigold, který byl zakladatelem pirátské republiky v Nassau, ale také pozdější guvernér Baham a tedy i ostrova New Providence s městem Nassau, Woodes Rogers), avšak jejich úmrtí jsou jiná a na jiných místech než byla ve skutečnosti. Divák začne v průběhu děje sympatizovat především s piráty, díky silnému vývoji postav.
Konec čtvrté série, a tím i celého seriálu bych asi líp nevymyslel. Sice jsem čekal závěrečnou bitvu ve velkém, ale když nepřišla, nebyl jsem zklamaný. Navíc kdyby seriál pokračoval další sérií, už by to bylo spíš jen na zbytečné prodlužování (to si bohužel např. tvůrci Rychle a zběsile a Marvelovek neuvědomují).

Dalšími filmy k naporcování mohou být také ty od Marvelu. Mohu vytknout ty, které se mi líbily nejvíc, a to filmy jako Deadpool, Iron man, Thor, Ant-man, Doctor Strange, X-Men: Budoucí minulost, Strážci galaxie, Captain America nebo Avengers. Většinou to jsou pouze první díly, které mě baví. Ostatní jsou více epičtější, a jejich děj za moc nestojí. Prostě se tam záporák snaží zničit svět, a to je prostě málo. Navíc zvraty, které by měly být zvraty, jsou ve skutečnosti předvídatelné události (např. Captain America: Občanská válka - zde bylo předvídatelné, že se oba hrdinové navzájem nezabijí). Často není také vysvětleno, proč se záporák snaží svět zničit, ale asi prostě proto, aby byl na zničené planetě sám, což je tedy dost špatný důvod. Naopak filmy jako Deadpool, bych bral jako dva "příběhy" v jednom, kdy jeden je ten komediální a druhý ten akční a vážnější. Taková kombinace funguje na diváky skvěle, pokud scénáristé vědí, jak vtipy k dané situaci načasovat (já bych zrovna nevěděl, a tak bych se do toho ani nepouštěl).

STEREOTYPY A CHYBY VE FILMECH A SERIÁLECH
- Jednoduché "klišé" děje (např. Záporák ohrožuje nevinné lidi ve vesnici, a nakonec přichází klaďas, aby ho zneškodnil), příběh je třeba více zamotat (nelze spoléhat pouze na zajímavé prostředí a postavy, které by to měly kompenzovat).
- Příběhy, u kterých lze těžko rozvíjet děj, či u kterých ho lze až moc dobře předvídat
(např. filmy o boxu - hlavní hrdina dostane nakládačku a rozhodne se stát lepším, až na konci samozřejmě zvítězí, pro ještě lepší efekt ho někdo složí k zemi, což už vypadá beznadějně, ale vzpomene si na motivační hlášku, kterou mu někdo říkal, díky čemuž dostane znovu sílu bojovat).
- Žádný nebo minimální vývoj postav a příběhu, jehož absence je nahrazena nepřetržitou akcí (výjimkou mohou být filmy jako je Hardcore Henry, který stál za to, už jen kvůli záběrům jako u first person stříleček, což je odvážný krok tvůrců)
- Komedie, ve kterých se objevují vtipy a vtipné scénky, které byly vtipné před rokem 2000, nebo nebyly vtipné vůbec, ale líbily se tvůrcům (ti museli jet asi na tripu, když ty komedie občas vidim).
- Špatné záběry kamer (např. když se dvě postavy mlátí, kamera zabírá snad pouze ruce, jejichž pohyb nelze postřehnout).
- Špatná volba prostředí a postav (vybrat si pro filmování hororu les, a za postavy partu mladých kamarádů na výletě, nebo pro krimi nějakou zapadlou uličku v centru New Yorku s detektivem ze šedesátých let, který nosí revolver a kouří doutníky, už opravdu není moc originální), ale možná se to dá ještě zachránit silným příběhem a kombinací žánrů.
- Neznalost tvůrců filmu - např. kulomet nestřílí tři minuty bez přebíjení, když má kadenci přes 1000 ran/min a zásobník jen na 100 nábojů, a když vybouchne normální granát např. ruský F1, neexpanduje z něho ohnivý mrak (přece to není napalm). Chápu, že je to na efekt, ale já, který se věnuju vojenství (spíše věnoval), potom takovou fatální chybu tvůrcům prostě neodpustím, laik možná.
- Nepochopitelné pasáže, kdy například hlavní hrdina sám zneškodňuje v přímém boji nejlépe celou divizi nepřátel (př. upoutávka na třetí díl Assassins Creed, ačkoliv to není film, je to dobrý příklad, nebo konec filmu Železná srdce "Fury", tam mi bylo spíše k blití, když ke konci udělali filmaři z tří set nacistů naprosté idioty, co neumí zneškodnit jeden tank).
- Přihlouplé dialogy, které pouze prodlužují scénu a diváky rychle omrzí (protože například mluví dvě postavy jako v reálu, ale to lidi přece nebaví. To byste si rovnou mohli zajít poslouchat něčí rozhovory do kavárny, ale většinou by pro vás byly nudné).
- Nevyváženost příběhu (např. začátek dobrý, prostředek dobrý, konec hrůzný - to je např. film Tahle země není pro starý, který má dost "nevhodný" - nejradši bych použil jiné slovo - konec)

Chyb je pochopitelně více, ale vzpomněl jsem si na tyto. Hodnocení a kritiku tohoto článku nebo vaše dojmy z filmů můžete napsat do komentářů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sisi Sisi | Web | 21. července 2017 v 8:13 | Reagovat

Rychle a zběsile jsem viděla maximálně první dva díly a stačilo... mám radši umělečtější filmy, ve kterým si režisér vyhraje, kde nejde o to, kolik peněz bude stát garderoba hlavní herečky.
Dnes už je těžké najít nepoužité téma a klišé je všude, takže dle mého názoru už jde především o způsob zpracování... kolikrát byly zpracované klasiky? Jane Eyre má hned několik filmů, a přesto mě její poslední zpracování z roku 2011 naprosto uhranulo a dodnes je to jeden z mých nejoblíbenějších filmů. S chybami souhlasím, ale za sebe bych nebyla tak striktní... někdy jsou reálné dialogy, které třeba někomu mohou připadat nudné, záměrem a do filmu pasují.
A s těmi záporáky ti dávám za pravdu, je to s nima čím dál horší...=D

2 Martin Zbranek Martin Zbranek | E-mail | Web | 23. července 2017 v 0:15 | Reagovat

[1]: Jasně, díky. Ty dialogy samozřejmě nejsou vždy nudné, ale většinou rozhodně jo. Nechápu jak tam takové scény prostě můžou dát. Naprostý seriálový brak, na kterém je to vidět, je seriál Ulice, to se prostě nedá sledovat (když jsem navíc zjistil, že to má už víc jak 3200 epizod, tak jsem málem zešílel z pomyšlení kolik hodin si na tom ten divák vymýval hlavu).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama