Dej mi odvahu změnit to, co změnit mohu, dej mi klid, abych dokázal přijmout to, co změnit nemohu, a moudrost, abych dokázal rozlišit jedno od druhého.

Cesty (Úvaha)

13. listopadu 2017 v 21:12 | Martin Zbranek |  Filozofie
POZN.: Úvaha navazuje na řezbu níže, kterou jsem tvořil v rámci sympozia Zlatý řez.

Někteří lidé tvrdí, že život je jako puzzle, jako bludiště, hra, ve které je cílem dosažení toho, o co se celou dobu snažíte. Netušíte, jak k sobě všechny díly skládačky pasují, ale víte, že nakonec musí vytvořit obraz. Nevíte, zda zahnete v labyrintu správně nebo špatně, ale víte, že až projdete všechny slepé uličky, zbyde vám jen jediná cesta, a to ta správná.

Ale proč riskovat, když můžete jít rychlejší a mnohdy také lepší cestou? Vaší vlastní cestou. Skládačku vyhodíte do koše a koupíte si novou. Stěny labyrintu třeba zbouráte, podkopete je, nebo o ně postavíte žebřík, abyste se přes ně dostali. Někteří lidé jsou ale od přírody komplikovaní, a tak ten žebřík postaví hned vedle otevřených hlavních dveří. Někteří z nich jsou mentálně postižení, jiní se zase chtějí zabavit, opravit zeď, nebo pouze upoutat něčí pozornost, aby se lidé měli na co ptát.
A nakonec tu jsou ti, kteří se rádi pouští do nových věcí, nových dobrodružství a do hledání nových zážitků. Ti, kteří se na tu zeď postaví proto, aby měli lepší výhled na okolí, na bludiště, a tedy i na život. Ti, kteří se tak snaží vymyslet nové cesty, po kterých se vydají, než po těch, které nám jsou předhazovány společností jako ty nejjednodušší, nejpřijatelnější a nejmorálnější. Říká se, že jestli chcete vyniknout, měli byste se vydat na opačnou stranu, než kam jdou všichni ostatní. Já tvrdím, že by měl člověk hledat cesty nové. Na jedné cestě máte v podstatě dvě možnosti. Buď půjdete s davem v jednom směru, nebo na opačnou stranu ve směru druhém. Když najdete více cest najednou, můžete si vybrat, jakou cestou se vydáte, jakou se bude ubírat ta menšina úspěšných, nebo dokonce tou jedinou, kterou vydláždíte a utvoříte vy sami, a kterou považujete vaším vlastním srdcem za nejlepší možnou.

Chcete mít zábavný život? Pak občas riskujte, vyvíjejte se, vtipkujte, cvičte, meditujte, … žijte. Všichni lidé, zvířata, rostliny a další, všichni kráčíme po stejné cestě, ve které není cesty zpět. Je to čas. Čas, který promrháme, nám nikdo nevrátí, a tak je jen na nás, jak dobře ho využijeme. Nechte život plynout, nechte ho kvést a uvidíte, jak se vám odvděčí.
Nedívejte se stále skrz tu klíčovou dírku na ty, kteří se za tu zeď dostali. Dveře přeci máte otevřené, cestu máte volnou. Jestli ale chcete moji radu, pak zní takto: Přestaňte jen sledovat, zavřete ty dveře a vydejte se po žebříku. Čím víc lidí vás při tom uvidí, tím líp. Možná že vás budou nějaký čas považovat za blázna, ale jednoho dne pochopí, že i ten nejbláznivější nápad může být tím nejlepším.


Proč dělat věci jednoduše, když je možné udělat je složitě? Protože někdy je nutné udělat je složitě, abychom si je zapamatovali, abychom se z nich poučili a abychom někdy vůbec našli tu jednodušší cestu. Lézt po žebříku je větší zábava, než prostě projít dveřmi, ne?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama