Každý z nás může za svůj život změnit svět k lepšímu. Přidáte se?

Otázky

19. prosince 2017 v 21:14 | Martin Zbranek |  Básně
Lidé se mě často ptají,
když jsem prý ten filozof,
na věci, které málo znají,
pořádají na mě lov.

Jedna otázka za druhou,
tou podkaliberní municí po mě pálí,
po vědění lačně prahnou,
se slovní zásobou se blíží z dáli.

Neprostupná bariéra,
kruh se postupně zužuje,
je to jak ptačí voliéra,
mozek můj krutě sužuje.

Slova, věty, souvětí,
vše plyne, vše se kupí,
samotní démoni z podsvětí,
čarují mluvou ostrou jak kopí.

Až nakonec Satan osobně,
zpečetí můj osud vratký,
když vysloví tu větu promptně,
jsem v klidu, hlavně žádné zmatky.

Slyšel jsem ji až moc dobře,
prý, co to vlastně je ten život,
radši bych teď sedlal oře,
ze skály skočil do hlubokých vod.

Z plna hrdla zařehtal jsem,
hráblo mi, o tom žádná řeč,
vyslovil se, že odpovím až časem,
proti intelektuálům pozdvihnu meč.

Osud můj tak zmařili,
zanechali hořkému tichu,
ďáblové se vypařili,
předtím však pošlapali moji pýchu.

Bez děr cesta hladká,
nevyruší mě ze zamyšlení,
hlavou vrtá mi teď otázka,
kde najdu posttraumatické oddělení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama