Dej mi odvahu změnit to, co změnit mohu, dej mi klid, abych dokázal přijmout to, co změnit nemohu, a moudrost, abych dokázal rozlišit jedno od druhého.

Ovlivnitelnost (Úvaha)

11. února 2018 v 10:06 | Martin Zbranek |  Filozofie
Zase na poslední chvíli, ale přece, jsem se rozhodl napsat tuto úvahu. Ovlivnitelnost je dalším tématem, které stojí za to probrat. Prostředí kolem nás může ovlivnit, lidé nás mohou ovlivnit, místo, čas, situace či náhoda, chcete-li, také. Jak už jsem dříve nejspíš zmínil, věřím, že určité události, které se nám přihodí, se nám přihodí v dobrém úmyslu. Ty špatné, abychom se poučili, ty dobré, abychom se zveličili. Na naší cestě v "budování a utváření" života je ovlivnitelnost hlavním faktorem. Ne přímo jak působíme my na okolí, ale spíše jak působí okolí na nás. Právě u nás (myšleno v ČR) vidíme ovlivnitelnost dnes a denně hlavně v politice. Někdo něco řekne a další den je to zase jinak. Mluví se o tom, co by se mělo, ale málo se dělá pro to, aby bylo. A pak když jsou nakonec volby, ať už prezidentské nebo ty parlamentní, lidé zvolí "to menší zlo". Nejen, že nemají možnost vybrat si dobro, ale nemají ani možnost znát pravdu o lidech, které zvolili. Jak může jeden vinit druhého z toho, že si vybral špatně, když je ten druhý ovlivněný tolika lžemi*?

*(Já tomu taky nemohl uvěřit, ale opravdu se ve slově "lež" v sedmém pádě množného čísla píše "lžemi")

Ovlivnitelnost nebyla nikdy jednodušší jako v dnešní době. Takzvané "fake news" (falešné zprávy) jak je nazval Trump, se totiž šíří internetem rychleji, než samotný elektrický proud na kterém je závislý. Tisíce, možná i sta tisíce dezinformačních webů ovlivňují životy miliónů lidí a škodí jim jako virus. Jenže viníci stejně zůstanou bez potrestání. To vše i přesto, že většina z nich tak produkuje poplašné zprávy, jejichž šíření je podle zákona trestným činem. Avšak… stokrát opakovaná lež se stává pravdou, že? Nikoliv, ale v dnešní době asi zbývá nad tím už jen mávnout rukou, říci: "Ano," a dál se starat jen o svoje. V dnešní moderní době, kdy existují vymoženosti jako internet, nanotechnologie nebo plastické operace, jsme si na technologie stále ještě nezvykli… nebo spíše hrstka elit, která okradla chudé, si zvykla. Opravdu tak platí citát použitý před sto lety Karlem Čapkem: "Technologie jde dopředu rychleji než lidská morálka." Bažíme tolik po tom prozkoumat vesmír a natolik jsme fascinováni tou černotou, prázdnotou, ve které se sem tam mihne nějaká hvězda či meteorit. Pořádně neznáme hlubiny našich moří, a co se v nich ukrývá za přírodní skvosty, ale rádi hovoříme o tom, co se skrývá daleko od naší planety. Jsme ovlivněni tak, že máme rádi co nejbláznivější konspirační teorie, nesmyslné, a čím dál více absurdnější pořady na TV Barrandov nebo mluvení o všem a o ničem zároveň… stejně jako o světech, na které se nedostaneme naším nejvýkonnějším teleskopem, natož nějakou vesmírnou lodí.

Abych se dostal zpátky, ovlivňováni jsme každý den už třeba jen vzduchem, který dýcháme. Těžko odpovědět na otázky typu: "Jak může jeden člověk zabít druhého?" Nikdy nepochopíme všechny lidi, se kterými se v životě potkáme. "Jak může věřit tomu člověku? Vždyť ten lže, jako když tiskne!" říká si jeden. A třeba má pravdu a postoj druhého je nesmyslný. Jenže druhý může vědět něco, co ten první neví, může být ovlivněný jinak. To, že se před chvílí člověk choval dobře, neznamená, že se bude chovat dobře i za deset minut… jenom chceme, aby se tak choval, jelikož ho tak vnímáme celý život. "Vždyť to byla taková slušná holka… a sčuchla se s nějakým ožralou." Divíme se, že člověk není takový, jaký byl dříve, protože nic jiného nám nezbývá, než se divit a doufat, že se věci kolem budou vyvíjet, jak si přejeme. Nechceme mlčet, nechceme o tom mluvit celý den, jenže celý den nám to může vrtat hlavou a ovlivňovat. A tak se tahle nekončící časová smyčka ovlivňování posílá tam a zpátky z jednoho člověka na druhého jako míček v tenise nebo pingpongu.

Na závěr - abych nepolemizoval sám se sebou - stačí snad už jen říct: "Jsme takoví, jací jsme. Každý od sebe v myšlení a cítění právě o tolik, o kolik je náš život odlišný od ostatních… a nebo už jen pouze o tolik, o kolik máme odlišné geny po narození… a do jakého prostředí přijdeme na svět."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama